Nejstarší část areálu, obytná roubenka, pochází přibližně z let 1770–1800. Stavba, která po generace odolávala času, se později ocitla na pokraji zániku a jen shodou okolností nezmizela z krajiny úplně
„Od 50. let minulého století objekt postupně chátral a podle pamětníků byl dokonce určen k demolici, podobně jako řada dalších staveb v pohraničí. Důvodem byly obavy tehdejšího režimu z možného zneužití v blízkosti hranicí.
V 60. letech přešel statek do vlastnictví rodiny současného majitele a sloužil hospodářským účelům. Chov zvířat přímo v obytné roubence sice přispěl k poškození konstrukcí, zároveň ale paradoxně pomohl tomu, že stavba nebyla zcela opuštěna ani zbořena. Od 90. let pak zůstával objekt bez využití.
Cílem rekonstrukce bylo obnovit tuto ojedinělou ukázku venkovské lidové architektury v co nejautentičtější podobě. Použity byly ručně tesané trámy skládané tradiční technologií tzv. „na rybinu“, dobové barevnosti nátěrů i odpovídající střešní krytiny. Při obnově se navíc podařilo odhalit původní hrázděný štít ukrytý pod omítkou a zachovat původní boční dveře.
Současně byl kladen důraz na pohodlí moderního pobytu a citlivé propojení historie se současností. Rekonstrukce tak ukazuje, že i více než dvě stě let starý dům může nabídnout komfort, klid a atmosféru, kterou novostavby často postrádají.
Babička tu žila svůj všední život. Starala se o hospodářství a v roubence chovala prasata i slepice. Pro malého vnuka se tento kout světa stal místem bezpečí a fantazie.
Právě na její počest nese roubenka své jméno U Babi. Nejen jako vzpomínku na konkrétní osobu, ale jako poctu generacím, které tu žily obyčejný život – a přesto daly místu jeho duši.
